Jak to všechno začalo aneb 1881
Začalo to oběžníkem, jak je psáno v kronice místního dobrovolného sboru: „z jara r. 1881 objevil se v našem městě oběžník o založení hasičského sboru, a skutečně po předběžných pracích zvolen byl výbor sboru, který se tehty nazýval Hasičsko-tělovýchovná jednota Sokol v Trhových Svinech.“
Zakládajících členú bylo 54 a činných 27. Předsedou byl zvolen pan Mořic Schäffer, c.k. notář v Trhových Svinech. Náčelníkem se stává pan Sedlák, jednatelem pan Karel Roule a pokladníkem pan Bedřich Linhart.
První velkou hasičskou slávu zažilo město hned v roce založení sboru, 12.9.1881, kdy na náměstí slavnostně vjela nová hasičská stříkačka ozdobená věnci a tažená dvěma páry koní. Za přítomnosti městské rady a četného zástupu lidu byla nová stříkačka slavnostně předána sboru.
Na počest této události byla pak v hostinci pana Vortnera večer uspořádána slavnostní věnečková zábava.
Aby čínní členové sboru nezaháleli, byl pro ně v Českých Budějovicích sjednán cvičitel p. Blažko, který za denní odměnu 3 zlaté po dobu dvanácti dnů prováděl výcvik v prostorách městského pivovaru, kde bylo postaveno i cvičné lešení.
Novopečení hasiči byli jistě právem hrdi na nově nabyté zkušenosti, na svou kondici a rychlost a brzy po výcviku se rozhodli předvést, co dovedou. Znovu tedy nahlédněme do kroniky, která říká: „ … a první veřejné vystoupení sboru bylo dne 1.10.1881 na náměstí. Místo požáru naznačoval dům pana Haleše vedle radnice. Cvičení vykonáno bylo přesně, s největší rychlostí a k úplné spokojenosti.“
Hasičský prapor SDH Trhové Sviny aneb jak ho naši předchůdci získali
Psal se rok 1895 a v měsíci květen byl objednán nový prapor za 220 zlatých. Valná hromada se usnesla na jeho podobě (z jedné strany červené pole a v něm český lev, z druhé v poli bílém znak města) i na tom, že ,, … látka bude hedvábná, stálobarevná a provedení pěkné.”
Nebylo to ale jen tak jednoduché. Musíme si uvědomit, že se v r. 1895 stále píše c. k. a dát si na prapor symboly české státnosti není jen tak. Proto také trvalo celé dva roky, než českého lva na trhovosvinenském hasičském praporu rakouská vláda povolila.
Byla to pak ale veliká sláva, když byl 27. 6. 1897 prapor sboru slavnostně svěcen. Jak uváděl dobový list, jednalo se o ,,důstojnou manifestaci hasičstva českého jihu.” Samotnému svěcení praporu předcházela přehlídka všech sborů župy Trocnovské a Jihočeské, Sokola a dalších spolků. Na slavnostně vyzdobené tribuně byla za asistence šestnácti družiček (slečny s povědomými příjmeními, např Pilbauerová, Štojdlová, Valterová, Zettlová) na prapor připjata skvostná stuha, a ten pak předán hasičskému sboru. Po slavnostním obědě následoval koncert vojenských vysloužilců a večer věneček u Lošků. Celou velkolepou slavnost narušila až podvečerní bouřka.
Nový prapor, pořízený z darů občanů, se pak stal nedílnou součástí všech pozdějších slavností, světských i církevních. Praporu bylo používáno rovněž i při pohřbech činných členů.
